PNP otevře Muzeum literatury s novou vizuální identitou

Muzeum literatury, které nově vzniká jako součást Památníku národního písemnictví (PNP), otevře v roce 2021 v Petsckově vile v pražské Bubenči expozici věnovanou literatuře. Muzeum se bude prezentovat novou vizuální identitou, jež vychází z designérské soutěže, kterou uspořádala organizace Czechdesign. Vítězné studio 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Filip Kopecký, Adam Macháček) v ní propojilo fragmenty z archivu instituce se současným komunikačním jazykem. 

„Muzeum literatury vnímáme jako místo, kde najdeme unikátní a pečlivě seřazenou sbírku písemnictví sahající hluboko do historie, i jako zdroj nepřeberné inspirace a interpretace současnosti. Tato dualita se odráží v navrhovaném vizuálním stylu: prověřené, funkční a jasně čitelné písmo Helvetica How označující instituci se potkává s fragmenty a citacemi z jejího vlastního archivu a dává sdělení další rozměr: posunutý, mnohoznačný, poetický nebo humorný, vždy však v kontextu poslání Muzea literatury. Vizuální identita muzea se snaží reflektovat jeho náplň: proměnná forma vizuálního systému dává možnost hravé práci s hledáním nových kontextů a významů,“ popisuje Adam Macháček ze studia 20YY Designers. 

Muzeum literatury bude prezentovat historii a současnost literatury, což není ve světě obvyklé, kde se spíše muzea věnuje pouze vybrané osobnosti nebo jinak omezenému literárnímu okruhu. Tuto unikátnost má podtrhnout i nová expozice a sídlo v Petschkově vile v Bubenči z roku 1930, která od roku 2017 prochází rekonstrukcí. Nová expozice představí téměř tisícovku vzácných exponátů v deseti sálech. Součástí muzea bude i kavárna, programový sál, studovna, odborná pracoviště i rozsáhlá zahrada. S dalšími informace o vznikajícím muzeum je možné seznámit se na webových stránkách muzeumliteratury.cz. 

„Památník národního písemnictví byl od svého vzniku vázán na historické prostory Strahovského kláštera. Jeho logo – lev s knihou – lze chápat jako součást klasické představy o muzeu. A právě změny, kterými instituce nyní prochází, mají své opodstatnění i ve změně vizuální identity. Nejde jen o působení muzea v jiném místě, ale i o definici literárního muzea v současnosti. Na tuto situaci je vázaná i forma vizuální komunikace muzea a jeho otevřenosti k veřejnosti. Samotná symbolika tak nabízí možnost ukázat literární muzeum ve smyslu otevřené stránky vybízející k dalšímu vnímání textu nebo vizuálního sdělení. Zároveň je variabilní k dalším možnostem proměn. Jedná se také o nezaměnitelnost s jinými muzejními institucemi a vytváření kreativního prostoru, který je s touto institucí spojený,“ uvádí ředitel instituce Zdeněk Freisleben. 

Dvoukolového výběrového řízení se zúčastnilo celkem sedm studií. Soutěžící měli za cíl navrhnout funkční systém vizuální identity a brand identitu značky Muzeum literatury, která by reflektovala nové potřeby prezentace instituce a komunikaci směrem k širší cílové skupině, než měla doposud. V porotě kromě zástupců instituce zasedli také externí odborníci: typograf Tomáš Brousil, grafická designérka Zuzana Lednická a teoretička grafického designu Kateřina Přidalová.

-stk-