Reuters Institute: Sledování zpráv i důvěra v média v Česku klesá

Internet včetně sociálních médií zůstává v Česku hlavním zdrojem, ze kterého získávají lidé zpravodajské informace. Podle letošní zprávy Digital News Report 2023 od Reuters Institute se zprávy přes internet a sociální média dostávají k 83 % české populace. Oproti loňskému zjištění jde ale o pokles o pět procentních bodů. Podle výzkumu se snížilo také získávání zpráv z dalších zdrojů: z televize (letos 68 %, což je meziroční pokles o dva procentní body ), jen ze sociálních médií (50 %, což je pokles o tři procentní body), a na své nejnižší číslo se v měření Reuters Institute dostala tištěná média (16 %, což je meziročně o pět procentních bodů méně).

Pokles zájmu o zpravodajství indikuje studie Reuters Insititue ve většině světových zemích. Vyšší pokles zájmu je celosvětově mezi ženami a mladšími uživateli a celkově v zemích s vysokou mírou politické polarizace. Tento trend se vymyká jen některým (například Finsko, Nizozemí), některé dříve stabilní země jako Německo nebo Rakousko už jím ale začínají být ovlivněny. Pokles zájmu o zpravodajství přitom dopadá na tradiční i onlinová média. Podíl těch lidí, kteří říkají, že v posledním týdnu nesledovali žádné zprávy, se zvýšil.

Data ukazují, že zpravodajství o válce z Ukrajiny se řadí k nejčastějším zpravodajským tématům, kterým se lidé vyhýbají. V Česku to má být podle výzkumu až 60 % uživatelů, což je druhý nejvyšší podíl po Finsku (75 %). 

Na své nejnižší hodnoty v měření Reuters Institute (od roku 2015) klesla v Česku celková důvěra v média, kterým má věřit 30 % tuzemské populace, což je meziroční pokles o čtyři procentní body. Důvěra v konkrétní mediální značky se ale zároveň příliš nemění. Do výzkumu byla zařazena jen některá média, proto výsledná data nelze prezentovat jako tabulku nejdůvěryhodnějších médií z celého mediálního trhu. Z dotazovaných médií mají nejvyšší důvěru zpravodajství Českého rozhlasu (59 %) a České televize (57 %), důvěru převyšující 50% hranici mají podle výzkumu i Hospodářské noviny (55 %), Seznam Zprávy (54 %), CNN Prima News (52 %) a Aktuálně.cz (51 %).

Zprávy přes sociální média, textové aplikace nebo emaily sdílí 31 % české populace. Toto číslo se od loňska nezměnilo. Příliš se ani nemění postavení jednotlivých sociálních sítí jako zdrojů informací. Nejsilnějšími sociálními sítěmi pro sledování zpravodajství zůstávají Facebook (73 %), YouTube (66 %) a WhatsApp (53 %). Následují Facebook Messenger (48 %), Instagram (34 %) a Twitter (14 %). Z uvedených sociálních sítí si polepšil Instagram (+3 pb.), ostatní sítě zůstávají v zásadě na stejném zastoupení jako o rok dříve.

Za zprávy na internetu podle studie platí 14 % Čechů, o dva procentní body více než v loňském roce.

Další globální zjištění o sledování zpravodajství

• Asi pětina respondentů (22 %) vyhledává zprávy nejprve na webech nebo aplikacích zpravodajských médií. To je od roku 2018 pokles o 10 procentních bodů. Mladší uživatelé vykazují slabší spojení s weby a aplikacemi zpravodajských značek než dříve a preferují přístup ke zprávám přes sociální média, vyhledávání nebo mobilní agregátory.
• Facebook globálně snižuje svoji relevanci pro získávání zpravodajského obsahu. Zatímco v roce 2016 využívalo Facebook pro sledování zpráv 42 % globální populace, letos tak mělo činit jen 28 %.
• Sítě založené na videu jako YouTube a TikTok přitahují velkou pozornost mladších uživatelů. Twitter jako zdroj zpravodajství zůstává v týdenním pohledu po převzetí Elonem Muskem relativně stabilní.
• TikTok rychle roste. V průzkumu Reuters Institute je nejrychleji rostoucí sociální sítí, kterou používá 44 % 18–24letých za jakýmkoli účelem (a 20 % pro zprávy). 
• Obchodní modely zpravodajských médií jsou pod tlakem v důsledku ekonomického vývoje. Růst plateb za online zprávy se na mnoha trzích zastavil. Průměrný podíl plateb za online zpravodajství ve více než 20 zemích zůstal na 17 % již druhý rok v řadě.
• Vyhýbání se zprávám zůstává vysoké. Letošní zpráva potvrzuje klesající zájem o zprávy ve velkém počtu zemí – zejména u mladších a těžko dosažitelných skupin. 
• Většina online uživatelů tvrdí, že zprávy stále raději čtou, než je sledují nebo poslouchají. Text poskytuje větší rychlost a kontrolu při přístupu k informacím.
• Zpravodajské podcasty vyhledává vzdělanější a mladší publikum, ale celkově jde o spíše menšinovou aktivitu. Přibližně třetina (34 %) má přístup k podcastu měsíčně, přičemž 12 % sleduje zpravodajské pořady. 
• Na sociálních sítích TikTok, Instagram a Snapchat věnují uživatelé větší pozornost celebritám, influencerům a osobnostem sociálních médií, zatímco na Facebooku a Twitteru jsou média a novináři stále „středem konverzace”.
• Velká část veřejnosti je skeptická k algoritmům používaným k výběru zpráv prostřednictvím vyhledávačů, sociálních sítí a dalších platforem. Méně než třetina (30 %) uvádí, že výběr na základě předchozího čtení je dobrý způsob, jak získat zprávy. Je to o 6 procentních bodů méně než v roce 2016.

Celou studii je možné stáhnout si v dokumentu níže.

-mav-