Přehled: Jak vidí Český rozhlas finalisté volby do Rady ČRo

Poslanecká sněmovna by měla na své aktuálně probíhající schůzi, která začala minulý týden, zvolit také dvojici kandidátů do Rady Českého rozhlasu. Už na začátku února vybral šestici finalistů z více než třicítky uchazečů sněmovní volební výbor. 

Níže přinášíme přehled všech šesti finalistů a jejich názory na fungování Českého rozhlasu a Rady ČRo tak, jak je přednesli na veřejném slyšení ve sněmovním volebním výboru. Veškeré audio záznamy z veřejného slyšení jsou k dispozici zde.

Mandát dvou nynějších členů Rady ČRo končí 26. března. Jde o stávající předsedkyni Hanu Dohnálkovou (znovu kandiduje a je ve finále) a o místopředsedu rady Jiřího Vejvodu.

Finálová kandidátka pro volbu do Rady ČRo

Hana Dohnálková

stávající předsedkyně Rady ČRo, navrhuje: Základní umělecká škola Dobřichovice

• Hlavní atributy, které je potřeba dodržovat a dbát o ně, jsou hospodaření ČRo a vyvážené vysílání ČRo.
• V dozorčí komisi by měli zasedat ekonomové a právníci v poměru 3:2.
• Koncesionářský poplatek se téměř 15 let nezvyšoval, stát nemá nahradit koncesionáře. Rozhlasové poplatky jsou největším příjmem Českého rozhlasu a čistou cestou k tomu, aby ČRo nebyl ovlivňován.
• Stávající výše poplatku 45 Kč není vysoká, navýšení o 5 Kč by bylo rozumným řešením situace do budoucna. Obecně je ale spokojená se stávajícím financováním ČRo.
• Český rozhlas nemá potíže s financováním, současná rada na to dbá. Je si ale vědoma proměnlivosti doby a kontrole NKÚ by se nebránila.     

Michal Lukeš

ředitel Národního muzea, navrhuje: Československá obec legionářská

• ČRo považuje za velmi důležité médium veřejné služby, možná i nejdůležitější z pohledu poskytování zpravodajství a technické, personální, odborné kapacity směrem k vzdělávání a informování.
• ČRo se musí věnovat široké veřejnosti, jeho kapacita i důležitost spočívá v tom, že má možnost věnovat se menšinám, minoritním záležitostem, jiné médium takovou kapacitu nemá. Je potřeba věnovat se i regionům.
• Rada ČRo je kontrolním orgánem, nemá řídit ČRo, má nechat management naplňovat program a pak ho průběžně kontrolovat, aby plnil zákonné úkoly.
• S rozpočtem 2 mld. Kč je potřeba rozumně hospodařit, strategicky uvažovat o investičních projektech.
• Pokud by byl v radě a měl by hlasovat o novém GŘ ČRo, oceňoval by komplexnost, základ vidí v kvalitním finančním zabezpečení a přerozdělení peněz.
• Zpravodajství by mělo být objektivní. Není si jist, jestli komunikace v regionu je efektivní.
• Je pro zachování koncesionářských poplatků, otázkou je případné zohlednění inflace nebo navyšování. Pokud má Český rozhlas plnit své poslání, musí být napojen na nějaký zdroj veřejného příjmu.

Marek Pokorný

galerista, navrhuje: Společnost Jindřicha Chalupeckého

• ČRo považuje za klíčovou instituci ve státě, Rada ČRo má kontrolovat, zda je vysílání objektivní, rovnovážné a reprezentativní z pohledu názorů všech skupin obyvatelstva.
• Pokud by v radě zasedal, zdržoval by se aktivismu, dohlížel by na dodržování základních parametrů daných zákonem a kodexem. Rámec fungování Rady ČRo je stanovený.
• Výše poplatku je otázkou politické debaty, nerozhoduje ho Rada ČRo.
• Události v regionech s přesahem na nadregionální úroveň by měly být přítomné v celostátním vysílání. Určitý problém vidí v pozornosti k věcem, které se týkají regionů nebo oblastí, které nemají tak dobré zastoupení na celostátní úrovni.
• Ohrožení vidí společná pro celou společnost, jde o pokusy o ovlivňování demokratických institucí včetně mediálních. Nezávislost je pro něj zásadní prvek.

Markéta Pravdová

jazykovědkyně, navrhuje: Akademie věd České republiky

• Rada je kontrolní orgán, její činnost je orámována zákonem, statusem ČRo, vnitřními směrnicemi apod.
• K nejzávažnějším otázkám ČRo patří financování, skladba rozpočtu ČRo je odvislá od koncesionářského poplatku. Je dobře, že se platí, jeho výše by se mohla časem i zvýšit.
• V případě hledání úspor by bylo možné podívat se na majetkovou strukturu ČRo.
• Uvnitř Českého rozhlasu mohou kvůli velkému počtu zaměstnanců vznikat komunikační šumy, které se možná objevují i mezi Prahou a regiony. Bylo by dobré podívat se na sdílení obsahu Praha vs. regiony, regiony vs. Praha – možná by šlo uspořit to, co vytvoří centrála. Centrála může pomáhat regionům.
• ČRo má dobře nastavené interní jazykové směrnice, je dobré mít vlastní úzus a pravidla, jak reagovat, aby rozhlas působil jednotně. Jazykově si drží vysokou laťku.

Jaroslav Šebek

historik, navrhuje: Akademie věd České republiky

• Řada historických témat se stává silnými politickými tématy, která přesahují odborný pohled a zasahují široký veřejný prostor. Svoji roli v radě spatřuje v odborném pohledu.
• Reklama by se v médiu veřejné služby měla vysílat minimálně a jenom v případě nutnosti, např. v rámci partnerství.
• Není striktním odpůrcem reklamy v médiu veřejné služby, ale domnívá se, že reklama musí být přísně kontrolována.
• Pořady aktuální publicistiky ho těší, pro ČRo pracuje řada kvalitních komentátorů, kteří působili v zahraničí.

Zoša Vyoralová

ředitelka českého výboru Židovského národního fondu, navrhuje: Česko-izraelská smíšená obchodní komora

• Od programu ČRo mají pestrá očekávání různé skupiny obyvatel. Mediální výchovu dětí považuje za důležitou úlohu ČRo a je ráda, že ČRo dementuje tzv. fake news.
• Náboženské vysílání vnímá velmi dobře, všechny menšiny mají v jihomoravském vysílání, které sleduje, prostor.
• Velmi se podle jejího názoru zvýšila kvalita zpravodajství z regionu Blízkého východu.
• Ohrožení svobody nevidí, vysílání je vyvážené, dosavadní rada dokáže tyto věci ohlídat.
• Koncesionářský poplatek se dlouho nezvyšoval. Navrhuje zvýšit poplatek nad 100 Kč a zcela se vyhnout reklamě. Každá reklama je podle jejích slov zavazující.

Přehled finalistů pro volbu do Rady České televize a jejich názory na fungování ČT a Rady ČT jsme zveřejnili zde: Přehled: Jak vidí Českou televizi finalisté volby do rady?

-mav-