NFNZ a FSS vydávají studii o mediálním pokrytí střelby na FF UK

Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) ve spolupráci s Katedrou mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vydává studii reflektující mediální pokrytí tragické střelby 21. prosince 2023. Cílem studie není podle autorů hledat jednotlivé chyby médií v extrémní situaci, ale přispět k formování zásad zpravodajství o masových střelbách a podpořit odbornou diskuzi lidí v médiích o standardech novinářské práce.

Útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se stal nejhorší masovou střelbou v dějinách Česka. Nejen celá společnost, ale i média byla vystaveny mimořádné situaci, kdy mnoho informací bylo nejasných, nepotvrzených a zmatečných. V demokracii se svobodou médií je prakticky nemožné, aby nedošlo při referování o tragédii k chybám. Mnohé mediální domy chyby již reflektují a zpřesňují své kodexy a editorská pravidla. NFNZ se rozhodl do této potřebné diskuze přispět první rozsáhlejší studií na toto téma, kterou vypracoval tým Centra pro mediální etiku a dialog.

„V Česku prakticky neexistuje platforma pro smysluplnou diskuzi o standardech žurnalistiky, což se bohužel ukázalo i po tragédii z minulého prosince. Proto se NFNZ rozhodl podpořit vznik studie, která by souvisle přiblížila zásadní sporné otázky a pokusila se nabídnout i přiměřené zásady pro zpravodajství o masových střelbách. Mnohá média nepochybně s některými zásadami nebudou souhlasit, ale pak by měla nabídnout vlastní reflexi novinářských zásad v podobných krizových situacích. Jen tak lze udržet tolik potřebnou důvěru v kvalitní žurnalistiku u čtenářů, diváků a posluchačů,“ vysvětluje důvody vzniku studie výkonný ředitel NFNZ David Klimeš.

Studii vypracoval tým z FSS MUNI ve složení Jan Motal, Lucie Čejková, Vojtěch Dvořák a Veronika Verešová. Autoři popisují svá východiska a také přístup z pozic společensky zodpovědné žurnalistiky, protože v diskuzích často asi tak nebylo sporu o samotných faktech v mediálních textech, jako o různých normativních přístupech k jejich použití, řazení či kontextualizaci. Analýza dále rozebírá jednotlivé zásady a v případových studiích ukazuje, jak je důležité v bezpečnostně krizové situaci snižovat riziko, nezdůrazňovat střelce a respektovat oběti. V závěru materiál přehledně shrnuje zásady týkající se bezpečnosti, osoby střelce a obětí.

Doporučení pro společensky zodpovědné pokrývání masových střeleb

Bezpečí

• nešířit neověřené a spekulativní informace
• zdržet se všech informací, které by mohl využít pachatel či jeho komplicové k útoku (především živý přenos, materiály ze sociálních sítí atd.)
• chránit bezpečí a zdraví své i lidí dotčených střelbou
• nenarušovat zásah IZS, nezveřejňovat informace, které by jej mohly ohrozit
• informovat o tom, co mají lidé dělat, kde hledat pomoc, o omezeních
• orientovat se na snižování nejistoty a strachu ve společnosti, nepodporovat jej senzačním zpravodajstvím
• nepublikovat traumatizující materiály (zvláště si být vědom nebezpečí sekundární traumatizace veřejnosti)

Osoba střelce

• neheroizovat a neglorifikovat
• uvádět osobní údaje či fotografii pouze v nezbytné míře
• nezveřejňovat vizuální materiály ze střelby nebo obrazy, které by ukázaly pachatele jako bojovníka
• nezveřejňovat zbytečně podrobnosti o útoku, pouze jsou-li relevantní (snížit riziko nápodoby či inspirace)
• soustředit se na podmínky, příčiny a systémová selhání, nikoliv na střelcovu osobnost
• nezveřejňovat manifesty, prohlášení apod., pouze ty informace, jež jsou relevantní pro pochopení okolností
• nestigmatizovat lidi trpící duševními problémy, nepublikovat laické diagnózy

Oběti

• respektovat oběti a jejich soukromí, emocionální a osobní potřeby
• preferovat příběhy obětí nad příběhem pachatele
• uplatňovat lidský zájem, tedy spolupracovat s nimi, obeznámit je s povahou mediální prezentace, s důsledky, které to pro ně může mít
• "nelovit" oběti přímo na místě, respektovat jejich emocionální a osobní potřeby
• nezveřejňovat informace proti jejich vůli, být obezřetný i u toho, k čemu svolí
• nepublikovat materiály, které by mohly vést k retraumatizaci či sekundární traumatizaci
• informovat o pomoci, nabízet naději a perspektivu
• nestigmatizovat zasaženou komunitu

Zdroj: Zásady pro zpravodajství o masových střelbách: Studie mediálního pokrytí útoku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy 21. 12. 2023. Autoři: Jan Motal, Lucie Čejková, Vojtěch Dvořák, Veronika Verešová, MUNI FSS, NFNZ

Materiál má sloužit k podpoře dalšího rozvíjení diskuze odborné veřejnosti o novinářských standardech. Jak vysvětluje vedoucí autorského týmu studie Jan Motal z Centra pro mediální etiku a dialog, cílem je především nenechat vyšumět v poslední dekádě jedinečný a důležitý profesní dialog o standardech žurnalistiky. „Nechceme hodnotit, která média se s útokem vypořádala lépe a která špatně. Nejde o reprezentativní výzkum. Chtěli jsme navázat na diskuzi, která se na přelomu roku mezi lidmi z médií rozvinula a již považujeme za výjimečnou a důležitou. Shrnujeme proto zásady společensky zodpovědného pokrývání masových útoků, jež v této diskuzi zaznívaly, a ukazujeme jejich principy na konkrétním, vybraném materiálu z českých médií. Usilujeme tak pomoci prohloubit argumenty této diskuze a podpořit novináře a novinářky, aby o hranicích žurnalistických standardů vedli rozhovor i nadále. Cílem je podpořit samoregulační vyjednávání mezi lidmi z médií a poskytnout jim servis ve formě materiálu, jenž by jim v této diskuzi mohl pomoci,” říká Jan Motal.

Přikládáme odkaz na podcast s autorem studie Janem Motalem. Celou studii je možné přečíst si v materiálu, který je k dispozici níže. 

-mav-