Více než 50 % diváků používá při sledování TV notebook
Studie o second-screeningu mapovala, jak čeští diváci používají
elektronická zařízení při sledování TV.
Studie o second-screeningu mapovala, jak čeští diváci používají
elektronická zařízení při sledování TV.
Se značkou se v on-linu propojí spotřebitelé jen tehdy, když z toho něco
budou mít.
# Aktuality # TV & video # Data
Podíl televizorů s HD nebo HD ready rozlišením v českých domácnostech loni dosáhl na celkovém počtu televizních přijímačů 50 %, a poprvé tak překonal přístroje se standardním obrazem. Vyplývá to z průzkumu společnosti Mediaresearch. Nejrozšířenější jsou LCD televizory s loňským růstem podílu ze 40 na téměř 50 %. Podíl klasických CRT přístrojů naopak klesl z 55 na 40 %. LED a plazmové TV mají shodně kolem 10 %. Příjem televizního signálu byl nejrozšířenější prostřednictvím pozemních digitálních vysílačů. Jeho podíl během dvou let stoupl z 50 na téměř 60 %. Satelitní příjem si v posledních letech udržuje stálý podíl téměř 30 % a kabelové televize mírně ztratily, když klesly pod 20 %. Nástup moderních televizí do českých domácností se projevil i ve způsobu příjmu pozemního digitálního vysílání, kdy TV se zabudovaným digitálním tunerem loni předstihly dříve dominantní externí set top boxy. -čtk-
Pořadů s kriminální tematikou v televizi přibývá. Většina z nich se
vysílá před 22. hodinou.
Nejvíce času tráví české děti sledováním televize, hraním doma nebo
venku a surfováním na internetu.
Lidé stále sledují televizi, ale jejich návyky se vlivem mobilů mění,
ukazuje výzkum TNS.
Kaspeni už čtyři roky mapují životní návyky českých rodin, které
zhmotňují do obýváku.
Studie OMG Research a Centra sociálního marketingu mapuje názory Čechů na
budoucnost.
Český rozhlas plánuje další rok měřit poslech stanic Radiožurnál a Dvojka. Cena roční zakázky se má pohybovat kolem pěti milionů korun. Měření má navázat na projekt, který od loňského září do letošního srpna pro Český rozhlas realizuje agentura Median. „Cílem měření je získat v dostatečně krátké době informace o reakcích publika na jednotlivé prvky programu – pořady, moderátory, hudební tituly a podobně, aby bylo možné udělat takové úpravy rozhlasového programu, které budou více vycházet vstříc publiku měřených stanic,“ popsal vedoucí oddělení výzkumu a analytiky ČRo Václav Hradecký. Výsledky audiometrového měření doplňují pravidelné výstupy Radioprojektu. Zadání nové zakázky se podobá projektu, který pro Český rozhlas od loňska realizuje agentura Median. Ta byla loni oslovena proto, že jako jediná na český trh vstoupila s hotovým produktem, když vytvořila audiometrový panel a zahájila elektronické měření. „Nový projekt je obohacen o zkušenosti, které byly nasbírány v rámci dosud probíhající zakázky,“ upřesnil Hradecký. Český rozhlas v nynějším zadání počítá s několika variantami, výsledkem výběru tak může být opět měření poslechu stanic Radiožurnál a Dvojka jako dosud nebo pouze jedné z nich. Rozhodnout se chce podle ekonomické náročnosti nabízených variant, podstatným hlediskem má být i velikost posluchačských panelů. Měření bude využívat audiometry, tedy zařízení fungující podobně jako televizní peoplemetry. Na rozdíl od nich jsou ale spojené s jednotlivcem, kterého všude během dne provázejí, a umožňují tak identifikovat rozhlasové stanice, které respondent poslouchal. Rozhlas zatím sleduje chování publika po týdnech, období je ale možné zkrátit až na úroveň dat za předcházející den. „Zkušenosti ukazují, že pro úvahy o úpravách programu je potřeba sledovat souhrn několika týdnů – to jsou ale údaje, které z Radioprojektu nelze získat,“ doplnil Hradecký. -čtk-
Studie potvrdila, že tvář moderátora může být motivací ke sledovanosti
zpravodajské relace.