ČRo inicioval průzkum Česká společnost po 30 letech

Na otázky, zda je česká společnost rozdělená, jaká je její struktura a jaké jsou hodnotové a postojové orientace jednotlivých sociálních tříd, se snažil odpovědět průzkum Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech. Inicioval ho Český rozhlas a podíleli se na něm sociologové Paulína Tabery ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, Daniel Prokop z PAQ Research a FSV UK a Martin Buchtík, ředitel STEM. Na průzkumu spolupracovaly i výzkumné agentury Median a Stem/Mark.

Odborníci se pro popis struktury české společnosti po 30 letech inspirovali britským výzkumem Great British Class Survey. Stejně jako její autoři vycházeli z přístupu francouzského sociologa Pierre Bourdieua, který před půlstoletím ukázal, že kromě příjmu a majetku je pro postavení ve společnosti klíčové i to, jaké mají lidé kontakty a vazby ve společnosti. Právě tyto sociální vazby mohou totiž pomáhat čelit krizím a získat lépe placenou práci či různé další výhody. A podobně je to s kapitálem kulturním. Česká studie navíc zohlednila jako důležitý typ kapitálu i kompetence důležité v globálním světě: znalost jazyků a schopnost pracovat s digitálními technologiemi (lidský kapitál).

Z průzkumu, který realizovaly agentury Median a Stem/Mark, vyplynulo, že se v české společnosti formuje šest tříd, které se výrazně liší složením svých zdrojů a svojí pozicí ve společnosti. Jedná se o dva typy vyšší střední třídy, tři typy nižší střední třídy a jeden typ nižší třídy.

Početně nejrozšířenější jsou vyšší střední třída a ohrožená třída (každá je v populaci zastoupena cca 22 %). Vyšší střední třída je zajištěna svými příjmy a majetkem. Na druhé straně ohrožená třída ekonomicky strádá, sociálně a kulturně ale patří spíše ke středním vrstvám.

Nastupující kosmopolitní třída má menší majetek, ale má větší potenciál do budoucna. Tradiční pracující třída má solidní příjem a majetek, ale omezené kontakty, kulturní kapitál a nové kompetence. Specifická třída lokálních vazeb těží z kombinace vlastněné nemovitosti a kontaktů ve svém okolí, které jí mohou pomáhat.
Každý šestý Čech ve věku 18 až 79 let pak spadá do nejnižší třídy, která byla v rámci průzkumu pojmenována jako strádající třída, protože postrádá vlastně všechny typy kapitálů – příjem, majetek, sociální kontakty i nové typy kompetencí a lidský kapitál.

Narozdíl od Velké Británie ale nebyla v českém průzkumu nalezena elitní třída, která by měla velmi vysoké všechny typy kapitálů a zároveň tvořila více než 0,5 až 1 % populace. Výzkumníci ale dodávají, že to ještě neznamená, že by české elity neexistovaly. Vývoj porevolučních elit označují za specifický a po třiceti letech stále za neusazený. Elity dnešní společnosti mají být vnitřně velmi rozdílné, různé skupiny mají různé míry vzájemných vazeb a spřízněnosti. 

Průzkum zároveň nepotvrdil, že by byla česká společnost výrazně rozdělená. Polarizace postojů se podle studie týká pouze některých témat (nerovnost, vývoj po roce 1989 a směřování do budoucna a částečně také migrace). Naopak u řady dalších témat, jako je nacionalismus, vzdělávání, životní prostředí, obavy z globalizace nebo populismus, nejsou postoje natolik rozdílné, aby byly zásadní překážkou dialogu mezi skupinami ve společnosti.

Český rozhlas inicioval výzkum k 30. výročí sametové revoluce. Témata, která z výzkumu vzešla, bude rozebírat ve svém vysílání na stanicích Radiožurnál, ČRo Plus a Dvojka.

O průzkumu

Šetření se letos v červnu zúčastnilo 4039 respondentů z více než 1300 obcí a měst České republiky. Probíhal kombinací online a osobního dotazování a je reprezentativní pro populaci 18-75 let z hlediska všech sociodemografických ukazatelů, intenzity užívání internetu i okresu bydliště a typu obce.

-mav-