Rada ČT ředitele nezvolila, ve finále jsou Chudárek a Fridrich

Rada ČT se za týden sejde znovu. Pokusí se vybrat nového šéfa ČT, volba je ale velmi vyrovnaná a o novém řediteli zřejmě rozhodne zákulisní vyjednávání. Dnešní patový výsledek také vznáší otázku, zda za týden budou radní úspěšní a na některém z kandidátů najdou shodu. Děkujeme za pozornost a po více než deseti hodinách se z Kavčích hor loučíme.

Radní se radili déle, než avizovali. Teď hlasují o návrhu, že volbu odloží na středu 25. června. Hlasování dopadlo v poměru 9-7-1 a volba se posouvá na příští týden.

Ani ve třetím kole Radní ČT nového ředitele nevybrali. Teď diskutují o tom, co bude následovat. Mohou volbu přerušit nebo zrušit. Předseda Rady ČT by vyhlásil přestávku, aby se radní poradili, co dál. Přestávka nakonec vyhlášena do 18:45. Radní se odebírají do útrob a budou se radit, jak dál postupovat. 

Výsledky třetího kola (počet hlasů).

• Milan Fridrich: 9
• Hynek Chudárek: 8

Sledujeme těsný souboj mezi stávajícími vrcholovými manažery České televize. Radní se teď pokusí zvolit nového generálního ředitele ve třetím kole. Rozhodují mezi obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem a programovým ředitelem Milanem Fridrichem. Pro zvolení je třeba deseti hlasů.

Výsledky v druhém kolem volby (uveden počet hlasů). Odevzdáno bylo 17 platných hlasů.

• Milan Fridrich: 8  
• Hynek Chudárek: 9  

Začalo druhé kolo volby. Radní znovu přistupují jednotlivě a odevzdávají svůj hlas buď pro Milana Fridricha, nebo Hynka Chudárka.

Výsledky v prvním kole volby. Uvádíme počet hlasů. Z vydaných 17 obálek bylo odevzdáno 17 platných hlasů.

• Milan Fridrich: 8
• Hynek Chudárek: 8
• Miroslav Karas: 0
• Jiří Ponikelský: 0
• Libuše Šmuclerová: 1

Všichni radní svůj hlas už odevzdali, volební komise začíná sčítat hlasy. 

Členové rady teď jednotlivě v abecedním pořadí přicházejí k volební urně a vhazují lístek se jménem jednoho kandidáta, kterému dávají svůj hlas. 

Radní jsou zpět na svých místech a přistupuje se k volbě. Volební komise připravuje potřebné náležitosti. Poté jednotliví členové rady budou přistupovat k volební urně. 

Po sedmi a půl hodinách končí veřejná slyšení. Následovat bude přestávka do 17:00.

Dotaz ke sportu ve vysílání ČT: Smyslem je dávat lidem zážitek a přivést je ke sportování, odpovídá Šmuclerová. Prostor je podle jejích slov i mimo přímé přenosy a může se odehrávat i na ČT1. 

Významnější pořad na téma sportu v současném vysílání nevidí, přitom může přinášet emoce. Peníze na sport by nesnižovala, chtěla by se ale podívat na přeskupení investic v rámci sportovního vysílání. 

Podobně jako má Český rozhlas „Ověřovnu" (pořad o odhalování dezinformací, pozn. red.), mohla by mít ČT na svém druhém programu jednou týdně pořad, který by odpovídal na dotazy diváků, říká Šmuclerová k otázce dezinformací.

Za velmi široký problém označuje AI. Říká, že je třeba zvýšit bezpečnost a zabezpečit práva ke všem pořadům. Vodoznak nestačí, ČT musí mít nastavený systém vnitřních chodů, aby bylo jasné, kde je hranice, kde je „AI sama bez kurátorství redakce”. V době avatarů hrozí další propad důvěry, varuje. 

Otázka se znovu vrací k velké mediální novele a postoji komerčního sektoru, který Šmuclerová také reprezentovala. Uvádí, že zastupovala Českou unii vydavatelů, která společně se SPIR a AOV vždy říkala, že není proti navýšení poplatků. „Stáli jsme na straně veřejnoprávních médií, chtěli jsme ale definovat tu čáru (hranici působnosti médií soukromých a veřejných, pozn. red.)," popisuje. 

Další odpovědi na otázky radních:

ČT má podněcovat inkluzi (propojení celé republiky) a přinášet taková témata, říká Libuše Šmuclerová. Otvírat by se také měla víc historická témata.

Stávající management by nechtěla „vyhazovat", protože si myslí, že každý něco umí. Navíc jsou čtyři měsíci před volbami a dělat překotné změny je podle slov Šmuclerové riskantní.  

Lidi jsou základem, ČT by měla chtít nejlepší lidi. 

Radní Jefim Fištejn se ptá na nevyužitý potenciál ČT. Většina úspěšných pořadů je na ČT licenčních, říká. Ptá se, proč to tak je. Šmuclerová si myslí, že to souvisí se zadáním, ze své praxe ví, jak lze motivovat lidi ke kreativitě. Publicistika není jen politická, ČT by měla zvýšit žánrovou pestrost živých formátů. Tématem jsou pro ní regiony i  kvůli potenciálu.

Zahraniční štáby by měly být v Indii, v Africe i v Mexiku. Nemusí jít o stálé posty, ale o pokrytí událostí v těchto světových regionech, popisuje Šmuclerová.

Zaměstnance by Šmuclerová nepropouštěla, nehospodárnost vidí v tom, jak systém funguje - dublování štábů, neefektivní vynakládání zdrojů. Nechápe, jak je využíván Rohlík (budova ČT, pozn. red.). Nové studio by nestavěla, nepřinese divákům nic.  

iVysílání je sice podle Šmuclerové dobrý brand, ale pokud chce uživatel dojít k dalším informacím ČT, je to problém. Je dobré mít jedno prostředí, ze kterého se dostanou uživatelé všude, říká. Nabídka na iVysílání na ni působí nahodile.

Radní Ježek připomíná, že Libuše Šmuclerová vystupovala při projednávání novely o navýšení TV poplatků na straně soukromých médií.

ČT a ČRo by se podle Šmuclerové neměly slučovat, ale měly by rychle spolupracovat.  Myslí si, že je spousta bílých míst na mapě zahraničních zpravodajů. O řadě míst nic nevíme, jde ale sdílet zahraniční zpravodaje. 

Poplatky: je nebezpečné je vztahovat pod státní rozpočet, říká.

Pořadů vysvětlujících je podle Šmuclerové ve vysílání málo, zpravodajství nemůže fungovat odděleně, procesy tvorby lineáru a onlinu musí být skloubeny. Focus by měl být na efektivitu. „Mám dojem, že efektivita je myšlená hlavně tak, že se věci dělají postaru," konstatovala. Vidí, že televize teď prochází tím, čím vydavatelé tisku v uplynulých letech. 

Jako poslední předstupuje před Radu ČT Libuše Šmuclerová. Předpokládá, že Rada ČT nehledá „plombu" za bývalého GŘ, ale že hledá budoucnost. „Doufám, že tu nejsem jen jako genderová ozdoba do počtu," uvedla v nadsázce. Mediální prostředí se zásadně mění, online předběhl TV, hlavním zdrojem informací jsou sociální sítě a mediální prostor je řízen komerčně a pomocí algoritmů jako „obrovský kotel, který má za cíl honit lidi ke klikům". Za důležité proto považuje edukace a hlavní těžiště vidí ve veřejnoprávních médiích. „Média veřejné služby mají být majákem v turbulentních vodách. Zde je ale problém, protože ČT jede hodně setrvačně," myslí si Šmuclerová. Systém je podle ní nezdravý, protože se utrácí někde, kde by se utrácet nemělo, zpravodajství by mělo pravidelně poskytovat report vyváženosti, což je základ transparentnosti. 

Diskuse se stáčí k bodům z kandidátského projektu Milana Fridricha, který se týká navýšení investic do původní tvorby a nového týdenního pořadu na ČT art. Díky novele je možnost „zainvestovat a nakopnout ČT, aby dostala nový stimul a zabojovala o diváka, aby televize byla relevantní. Pokud nebude relevantní, můžeme ji zavřít " říká Milan Fridrich.  

Na vymáhání škody po členech Rady ČT kvůli nezákonnému odvolání dozorčí komise nemá Milan Fridrich názor, vyžádal by si posudek právníka. 

Ad dezinformace: Je třeba informace o dezinformacích dostat k většinovému divákovi, nestačí ČT24. Dvakrát až třikrát týdně má být v Událostech na hlavním kanále příspěvek od specializované redakce, zamýšlí Fridrich. Naléhavější bude v době rozmachu AI.

Na sportovní vysílání ČT by nemělo být méně peněz, je třeba se zaměřit víc na ženský sport, mládež, amatérský sport. 

Rezervy vidí v onlinovém zpravodajství ČT24, chybí personalizace obsahu, 

Největším mandatorním nákladem ČT jsou platy, rezervy jsou v provozních výdajích. Výrobní úkol (výroba pořadů) je základní, je to smysl televize. Dotaz na personální obměnu zpravodajství: nikdo nemá nic jistého navěky, říká Milan Fridrich. 

Otázka radního Šafaříka k schwarz systému. Je to zlo, odpovídá Fridrich, a v ČT by neměl být žádný. Šafařík také zmiňuje, že kandidátský projekt Milana Fridricha má mít až 25 stran, což je nadlimit. (Odevzdaný projekt MF má celkově 12 stran, používá ale „hutný font", pozn. red.). Výběr fontu, aby se do doporučeného rozsahu vešel ,Milan Fridrich připouští.

Otázka na Milana Fridricha k rozšíření postu zahraničních zpravodajů: za důležitou považuje Indii i Latinskou Ameriku. Nemyslí si, že by to bylo tak nákladné, šlo by si vypomoci moderní technologií. 

Znovuuvedení kanálu ČT3, který Milan Fridrich podporuje, by byla navázána také na synergii kanálů ČT2 a ČT art. Vytvořil by se tím prostor pro další pořady.

Regiony nejsou jen zpravodajství, nejde jen o události a zpravodajství, ale i o to zařadit regiony do dalších pořadů a formátů. Rozvíjí myšlenku zvažovanou už za Petra Dvořáka o regionálních mutacích. 

Otázka na to, zda Fridrich nevidí problém v tom, že si s většinou lidí v ČT tyká. Milan Fridrich věří, že si i u lidí, se kterými si tyká, dokáže prosadit svou. „Dokážu vést lidi, kteří jsou mí přátelé a ‚vyprat’ jim triko, pokud se nebudou dít správně," odpovídá. 

Dál probíhá diskuse ke změnám ve zpravodajství. Události se podle Milana Fridricha staly z poloviny spotřebitelským magazínem, měly by být skutečně "událostmi dne". Vzorem pro Události, komentáře by pak měl být pořad BBC Newsnight, který probírá události z různých úhlů.  

Revize zpravodajství: publicistika má mít svého šéfredaktora, stejně jako zpravodajství, měla by vzniknout samostatná ekonomická redakce, posílit by měla věda. Změna Událostí by se měla týkat vizuality a výstavby reportáží, zapojení dronů, má posílit regionalita Událostí, zahraniční zpravodajové by měli mít více živých vstupů. 

Ivana Chmel Denčevová se ptá, zda Milan Fridrich necítí odpovědnost za dění v ČT v posledním roce. Fridrich necítí odpovědnost, nebyl GŘ ani ředitel zpravodajství, diskuse se s ním nevedla. „Osobně bych vedl diskusi mnohem otevřeněji," dodal. S manažery na prvním řízení by se pobavil, jestli se ztotožňují s jeho vizí.

Fridrich se vyjadřuje na dotaz ke studiu v Moskvě. Odjel studovat v září 1988 do Sovětského stavu v době, kdy byl u moci Gorbačov. Byla to pro něj cenná zkušenost. „Byl to první pocit obrovské svobody," říká k období ke konci 80. let. 

Nastavil by nový řídící systém a zpřesnil, kdo jakou má roli, jasně oddělil zpravodajství od publicistiky, navrátil souhrnný týdenní pořad. Nemělo by ale jít o kopii 168 hodin. Víc by se měl ve zpravodajství ČT prezentovat Senát a v rámci redakce zpravodajství by měla vzniknout redakce na ověřování faktů. Program ČT chce stavět na pěti základních oblastech: kultura, děti, dramatika, dokument a sport. Navýšil by investice do dětských pořadů, podpořil vizuální umění a literaturu v rámci kulturního vysílání. ČT má být podle Fridricha nejlepším vysílatelem. Velký dluh má ČT v digitálních službách. Děti a mladí do 30 let by také měli mít program od ČT - je třeba rozvíjet weby ČT, iVysílání, nabízel pořady jen pro web, specializované zpravodajství pro mladé, talk show a reality show. Za klíčovou označuje také umělou inteligenci, lze díky ní uspořit 150-200 mil. Kč ročně, věří Fridrich.

Dalším kandidátem je programový ředitel ČT Milan Fridrich. Ve veřejnoprávních médiích je právě 30 let, stál u zrodu zpravodajského kanálu ČT24, ve vedení ČT je dvacet let. Je to dnes pro něj důležitý děj. ČT má odpovědnost vůči veřejnosti, následující roky budou pro ČT bojem o budoucnost. Za největší výzvy považuje důvěryhodnost a nezávislost, nezávislé a nestranné zpravodajství, program, digitální služby, finance a efektivita provozu, umělá inteligence a zahraniční spolupráce ČT s dalšími vysílateli v Evropě. 

Radní Ivana Chmel Denčevová se ptá na to, jak by nový ředitel ochránil, aby se v případě zadávání externích zakázek producentům nerozbujel klientelismus. Chudárek odmítá, že by něco takového nastalo. 

Představa spolupráce s externími produkcemi je také, že by se z 30 až 50 % podílely na kofinancování nových formát. Lidé v ČT by ale nepřišli o práci. Pořád by to podle Chudárka byl formát České televize. Partner by ale na něj přinesl finance, protože si může sáhnout na státní podporu, což ČT nemůže.

Začlenění sportu na první stupeň řízení je podle Chudárka správné a měl by zůstat samostatně. Vedle lineárního kanálu ČT sport provozuje ČT onlinový ČT sport plus. Chtěl by zároveň vytvořit nový onlinový kanál ČT sport 2, který by měl pevné programové schéma.

Otázky na product placement: Spolufinancování pořadů typu Peče celá země formou product placementu přijde Hynkovi Chudárkovi vhodné, nevidí v tom nic, co by se nemělo dít.

Radní Ježek se v otázce vrací k pořadu Sama doma (za jeho odvysílání v podobě „skryté reklamy" Rada popotahovala bývalého GŘ Jana Součka, pozn. red.). Obchod za pořad Sama doma nenese podle Chudárka odpovědnost. Ostravské studio z toho vyvodilo důsledky, uvedl. Obchodováno bylo podle jeho slov v pořadu sedm product placementů v souladu s normami. 

S rozjezdem kanálu ČT3 Chudárek nepočítá v prvních třech letech, důvodem je to, že archiv bude ČT potřebovat na své jiné kanály pro období, než se obnoví dramatická tvorba. 

Okamžitě by Chudárek zahájil výstavbu nové budovy pro zpravodajství. V případě odvolaných členů dozorčí komise a postoji ČT k vymáhání škody po členech Rady ČT znovu opakuje, že je třeba vyčkat. K tomu, zda by vymáhání škody, kterou zahájil ještě bývalý GŘ Souček, zastavil, se přímo nevyjádřil. Chce obnovit ekonomickou redakci.

Pro mladou generaci je třeba vytvářet mnohem více pořadů umísťovaných jen na web (web only), k tomu je ale zapotřebí mít víc peněz, popisuje Chudárek, jak přitáhnout mladou generaci. Online obsah a lineární TV musí být propojená.

Je třeba znovu nastartovat výrobu pořadů, ČT:D je teď na polovině, co dříve, uvádí Chudárek k výrobě pořadů. Ta byla v důsledku úspor omezena a program se musel opřít o větší počet repríz, vysvětluje. Neobává se klientelismu v souvislosti s možnou novou organizační strukturou a se zadáváním externích zakázek. 

Etický panel nepovažuje za šťastné složení, vnímá ho jako účelový s předem odhadnutelným výsledkem jejich rozhodnutí. Raději by se obklopil významnými osobnostmi, konkrétně jmenoval Richarda Hindlse, Jana Jiráka a Michela Fleischmanna. 

Chudárek by rád navýšil diskuzní publicistiku a rozšířil tak nabídku k pořadu Otázky Václava Moravce. V případě postoje ČT k odvolaným členům dozorčí komise neuvedl konkrétní postoj, má se vyčkat. Na dotaz odmítl, že by byl spojený s nějakými mocenskými kruhy. 

Rovněž Hynek Chudárek je proti tomu, aby se ČT a ČRo slučovaly. Není přesvědčen o přínosu takového kroku, rozhlas a televize jsou rozdílné. K financování říká, že poplatky mají prioritu, státní financování by se projevilo i v nižším objemu financí, myslí si. Zpravodajství a publicistika by měla jít víc do hloubky a být méně poplatná mainstreamu, odpovídá na další dotaz.

Představuje se další kandidát, obchodní ředitel ČT Hynek Chuádrek. Mluví o svém dlouholetém televizním pozadí, stál také u zrodu digitálního vysílání. Poslední rok nebyl pro ČT dobrý, její renomé utrpělo. Chce navázat na to dobré a chce obnovit původní dramaturgickou tvorbu, web-only projekty a investovat do ČT:D. I přes navýšení poplatků vidí, že bude třeba hledat úspory uvnitř televize. Zeštíhlet má proto management, 19 vrcholových manažerů je podle Chudárka příliš. Chce proto devítičlenný management, má jít o špičkové manažery. Z většiny by to měli být současní vrcholoví manažeři, se kterými by rád pokračoval. Úsporu si slibuje i od zrušení divize korporátních vztahů (je to údajně nesourodá divize) a od restrukturalizace programu a vývoje. Chce zrušit producentský systém, nepovažuje ten stávající za funkční do budoucna. Posílit se má dokument a publicistika ze žánrových center. Další oblast úspory nachází ve výrobě pořadů, chce totiž víc spolupracovat s externími producenty. 

Jiří Ponikelský se vyjadřuje k ČT sport. Ztráta domácích vysílacích práv na fotbal a částečně hokej je podle jeho slov  daná situaci, kterou ČT nemohla řešit. Jejich získání by bylo neúměrně finančně náročné a ubralo by prostor jiným sportům. ČT sport ale přesto hodnotí jako úspěšný, ČT je u sportů, které nejsou tak velké a pomáhá propagovat český sport.

Dnešním problémem podle Ponikelského je, že ČT neumí využít moderní technologie k oslovení mladé generace. „Mladí autoři tady jsou, musíme je jen přitáhnout do televize a oddělení vývoje s nimi bude pracovat," řekl

Rád by, aby na iVysílání bylo co nejvíc nejvíc přihlášených diváků. Program ČT3 je podle Ponikelského k velké diskusi. Velká část lidí by si ho zasloužila, pokud bude edukovat seniorní občany. Za velmi dobře vybudované označuje zahraniční zpravodajství.

Velký potenciál spatřuje Jiří Ponikelský v regionálních redakcích, ty mohou sloužit i jako místo pro výchovu nových členů redakce. Pomoct mohou i technologické novinky v podobě chytrých kamer a dalšího vybavení. Umělá inteligence je podle Ponikelského budoucnost a IT oddělení musí mít dostatek prostředků, aby předhonilo aktuální stav.

Změny lze docílit otevřenou komunikací, popisuje Jiří Ponikelský. Komunikaci poplatku nepovažuje za šťastnou. Komunikovat by měl přímo generální ředitel. Odpověď ke sponzoringu a obchodní spolupráci: Možný je product placement, různé soutěže a prvky, které by partnery oslovily a komunikovaly s ČT na obchodní bázi. Chce televizi silnou a takovou, která je pro všechny. Chce, aby kladla důraz na národní identitu, chce sportovní program, který bude podporou českého sportu a zamýšlí rozvíjet ČT:D. Za problém označil chybějící finance.

Nové obchodní příležitosti spatřuje Jiří Ponikelský v novém sponzoringovém plnění, které by vyhovovalo zákonným předpisům. K finanční rezervě ČT (její hodnota by měla být 400 mil. Kč) dodává, že je třeba být připravený na nečekané výdaje. Vyjadřuje se i k digitalizaci: diváky je třeba do komunikace vtáhnout, umět oponovat a díky tomu se bude digitální prostor přizpůsobovat zájmu diváků. Dvanáct let se hledaly zdroje, ale nebyl prostor na změny, ale finance díky novele zákona jen dorovnávají to, co nebylo. Je třeba udělat dlouhodobé plány. Bez čitelné ekonomiky a plánu to ČT není schopná změnit, dodává. 

Ani Jiří Ponikelský není příznivcem sloučení ČT a Českého rozhlasu, odpovídá na dotaz o případném sloučení. K otázce financování říká, že Česká televize má být nezávislá na „výkonu" v Poslanecké sněmovně. Zamýšlí zjednodušit organizační strukturu a zajistit finanční stabilitu. Rád by také posílil vysílání pro menšiny.

Výkonný ředitel ČT sport Jiří Ponikelský klade důraz na finanční transparentnost, kvalitu a nezávislost. Tím lze přesvědčit veřejnost, že případné povolební změny nejsou nutné. Za důležité považuje implementaci nového zákona a analýzu jeho dopadů na ČT a optimalizovat vnitřní procesy. Chce zjednodušit organizační strukturu a jasně pojmenovat odpovědnosti. Významné téma je také AI a nové technologie. Memorandum musí projít analýzou a musí být brán jako materiál k ukončení smyslu debaty o médiích veřejné služby. ČT musí být otevřená, stabilita je základem pro diváckou důvěru. Klíčová je digitální transformace - prostor (iProstor), kde obsah přijde za divákem. Rozvíjet chce kanály ČT:D a ČT art. Věří, že tým dokáže víc než jednotlivec. „Mou prioritou je, aby ČT byla pevnou a otevřenou instituci, který diváka baví i vzdělává," shrnul.

Kanál ČT3 by Miroslav Karas obnovil, ale s jiným programem. Myslí si, že by obnovení bylo zvládnutelné od ledna 2026. ČT3, jehož spuštění v době covidu považuje za skvělý tah, by doplnil o informační servis, aby senioři dostali servis, který řeší jejich potíže. Dramaturgicky by nemělo jít o nahodilé zařazování z archivu. Stejně tak by obnovil funkci ombudsmana. 

Zpravodajství ČT plní nezastupitelnou roli a využívá toho, že ji lidé věří a z toho musí zpravodajství ČT těžit, popisuje dále Karas. Vnímá jistou zastaralost a schematismus zpravodajství, schází mu informační servis, který nedodává jiná televize. Scházejí mu tváře a odbornici, kteří mají co říct, chtěl by zvýšit erudici novinářů. Je potřebný moderní facelift Událostí, schází mu pružnost, dravost a svižnost zpravodajských relací. 

Sportovní kanál ČT sport by Miroslav Karas zachoval a jeho rozpočet nesnižoval. Česko je hokejový národ a hokej na ČT patří, ale není si jistý, zda šroubovat ceny u fotbalové Ligy mistrů nebo balíku OH. Tyto peníze lze využít k jiným sportovním pořadům, které na ČT podle Karase rozhodně patří. Formáty StarDance i Peče celá země nehodlá rušit, ale posílit. Otázkou ale je, zda by se nenašel někdo, kdo pořad vyrobí bez nutného nákupu licence. 

Po vzoru Brna uvažuje o vybudování zcela nového televizního studia v Ostravě, které by se vystavělo na zcela novém místě. Stávající považuje za nedostatečné.

Vrací se otázka k financování. Karas odpovídá, že je zásadně proti státnímu financování. V Česku se transformace na média veřejné služby podařila ze zemí V4 nejlépe, dodává. Riziko státního financování spatřuje v ohrožení nezávislosti (Slovensko, Maďarsko). „Proč měnit nás stávající systém, který podle mého názoru zcela vyhovuje," shrnuje.

Miroslav Karas by zřídil pravidelný zpravodajský post ČT v Kyjevě. Vyjadřuje se také ke klientelismu, o kterém mluvil. Chtěl by víc nových tvůrců, kteří kvůli známostem nedostávají příležitost. 

K revizi hodnotícího systému: Hodnocení nejvyšších manažerů považuje Karas za setrvačnost, je často formální. Každý člen vedení má nést odpovědnost za konkrétní úkoly. Osobní motivace je na místě, tu chce posílit a zpřísnit. Příliš benefitů je ale škodlivé a ČT by se zde mohla uskrovnit.

Českou televizi považuje za finančně zajištěnou, část peněz by přesměroval do výroby pro dětský kanál ČT:D. Kde by peníze vzal, blíže nespecifikoval a uvedl jen, že by je přesměroval odjinud. Na doplňující otázku dodal, že by bylo možné ušetřit na výrobě některých seriálů nebo nákupu licencí. 

Chce změnit podobu zpravodajství tak, aby bylo „opravdu vyvážené" a aby lidé věřili tomu, co říká Česká televize. Má pocit, že zpravodajství je zastydlé, proto navrhuje zkrácení Událostí a navrhuje formální a obsahové změny, aby se ČT stala moderní zpravodajskou televizí. ČT zpravodajsky teď funguje dobře, chyby ale lze také najít, dodal Karas.

Další reakce na dotazy radních i těch, které zaslala veřejnost směrem k Miroslavu Karasovi: Manažerské funkce jsou podle Karase teď v ČT zdublované a myslí si, že je reálné snížit počet manažerů. Za nezbytné považuje zkvalitnit program ke zvýšení národní hrdosti. Chtěl by vylepšit pracovníky podmínky pro interní pracovníky ČT. 

Radní Vlastimil Ježek se ptá Miroslava Karase na sloučení ČT a ČRo a jak nazírá na případné zrušení koncesionářských poplatků. Jen politici rozhodnou o tom, jaký systém bude fungovat, odpovídá Karas. „Je to v rukou politiků. O sloučení ČT a ČRo se mluví dlouhodobě. Jsem zastáncem toho, aby to fungovalo jako dnes," odpovídá Karas. Obě instituce fungují dobře a není důvod je slučovat, dodal s tím, že varuje před slučováním bez odborné diskuse. Na zodpovězení otázky ke koncesionářským poplatkům nedošlo.   

Na ČT1 by se nebál zařazovat kvalitní seriálovou produkci. Vyjadřuje se i ke StarDance - pořad podle něj na obrazovky ČT patří. ale byl by rád, kdyby ČT vyrobila sama vlastní pořad typu StarDance. ČT2 považuje za velmi dobře profilovanou, více peněz by věnoval do výroby dokumentů, které popisují pohyby v české společnosti. Za sportovní práva nemůže ČT vynakládat částky, které jsou příliš vysoké, měla by se zaměřit na "českou sportovní stopu". V případě ČT art by si představoval více divadelních představení. Zvláštní pozornost by věnoval ČT:D, kde by posílil vlastní výrobu. V případě ČT3 si myslí, že by se mohl od ledna vrátit na obrazovky, měla by se ale monitorovat jeho sledovanost v populaci a případně ho zastavit. V projektu se vyjadřuje i k faceliftu Událostí.

Jako první promlouvá Miroslav Karas, začíná svým představením. Celý život strávil jen ve veřejnoprávních médiích: od ČRo po ČT, většinu svého života strávil jako zahraniční zpravodaj v Polsku a v Rusku. Připomíná, že vedl také ostravské studio ČT, svůj mandát podruhé (za GŘ Jana Součka) neobhájil. Měl čas přemýšlet a situace, která nastala před několika týdny, ho přiměla přijmout zásadní rozhodnutí a účastnit se výběrového řízení. ČT považuje za nejdůležitější mediální instituci v této zemi, musí zůstat nejdůvěryhodnější institucí a musí patřit všem. Musí se zbavit klientelismu. „Mým cílem po případném nástupu je přesvědčit koncesionáře, že zvýšení poplatků mělo smysl. Že televize vyjde vstříc každému divákovi," uvedl s tím, že bude dbát o důvěryhodnost a kreativitu ČT.  

Předseda Rady ČT Karel Novák čte volební procedura. Volba bude tajná a vícekolová. Ke zvolení je třeba deseti hlasů. Radních je celkem 17.  Na každého kandidáta je při slyšení vyhrazena maximálně jedna a půl hodina.

Předseda volební komise Ladislav Mrklas provedl losování pořadí, ve kterém budou kandidáti předstupovat. Jako první vystoupí Miroslav Karas, poté Jiří Ponikelský, Hynek Chudárek, Milan Fridrich a Libuše Šmuclerová.

Předseda Rady ČT Karel Novák zahájil středeční jednání Rady ČT. Přivítal kandidáty, kteří jsou všichni přítomní. S výjimkou Pavla Matochy jsou přítomní i všichni radní.